No, když tedy nepočítám povinné školní rozběhání, procházky, které občas zrychlily tempo, dobíhání na MHD a nebo snaha udělat své sportovní kamarádce radost a jít s ní "běhat". To se ovšem hodně rychle změnilo na procházku, takže o tom nemůže být řeč.
Protože přítel sportuje, má i nějaké individuální tréninky, které ovšem nedrží. A protože já čím dál více přibírám, protože se na vejšce snažím jíst co nejlevněji, to znamená nezdravě, vyhecovali jsme se navzájem, že spolu začneme běhat. Přivezl si sportovní obuv a jednou jsme tedy vyrazili. Jelikož jsem to nikdy předtím mockrát nepraktikovala, bála jsem se, že prostě nic neuběhnu, že budu trapná a že budu dejchat jak co. No znáte to. Chvíli to trvalo, než jsem se odhodlala, že vyběhnem. Ale jak se tak stalo, běželo se mi dobře, lehce a v pohodě celkem. Bylo to mírně do kopce, snažila jsem se se soustředit na svůj dech a na nic jiného nemyslet, to ovšem moc dobře nešlo, přítel si pořád chtěl povídat a tak jsem brzo začínala lapat po dechu a začínalo mne píchat v břichu. Odhadem jsem ale uběhla kilometr, což je dost možně můj životní rekord. Další kilometr a půl jsem se už jenom trápila, protože jsem si dech nesrovnala natolik, abych mohla dál běžet. Vždy po chvíli mne začalo zase hrozně píchat v břiše, takže jsme to strídavě doběhli a došli. Ani jsem se moc nezapotila, když jsem to neudejchala. Přítel si dal ještě jedno kolečko, jsem to říkala rovnou, že to moje tempo nebude na jeho úrovni. Jsem ale ráda, že jsem šla. Zkusila jsem si, jaké to je běžet a běžet dál než si myslíte, že zvládnete, prostě překonat sami sebe. Cítila jsem se potom hrozně fajn a lehce a šťastně.
Už jsme ale dlouho nebyli, protože prostě není čas a to počasí už se taky dost kazí, co si budeme povídat. Už se ale docela i těším, až znovu vyrazíme. :)
No, alespoň něco ode mne, chtěla jsem se s vámi podělit o moje myšlenky a pocity z prvního nenuceného výběhu.
Doufám, že se máte krásně.
PS: Je mi jasné, že mne někteří z vás chtějí zadupat a zadusit za neaktivitu. Tak vás odkáži na instagram, tam jsem přece jenom trochu aktivnější. :)
PS: Je mi jasné, že mne někteří z vás chtějí zadupat a zadusit za neaktivitu. Tak vás odkáži na instagram, tam jsem přece jenom trochu aktivnější. :)
Michaela | 
Ale je to fajnový odreagování :)
na svoji výdrž si stěžovat nemůžu, zvládnu uběhnout delší trasu najednou, možná proto mám k běhu tak dobrý vztah.
Sandra | 
O. | 
Alice M. | 
Já když šla poprvé běhat, tak jsem se zapřísáhla, že už nikdy nepůjdu 
Jejda
No jsi dobrá, že jsi do toho šla! Taky jsem se jednou vyhecovala a řekli jsme si s bráchou, že budeme běhat. Až jsem jednou dostala šílenou křeč a od té doby na to zase kašlu 