Den divného řidiče autobusu

3. ledna 2013 v 20:36 | Lee-chan |  Top secret diary
3. 1. 2013, 20:36
Celý den byl tak trochu šílený. Vše začalo, když jsem nemohla usnout. Zhruba tak do dvou jsem chodila po baráku a hledala, co bych mohla sníst. Pak jsem si zalehla do postele, nasadila sluchátka a řekla jsem si, že přece už musím spát, jít do školy po nonstopu není zrovna nejlepší, mám to ze své vlastní zkušenosti. Po chvilce jsem hudbu vypnula a konečně usnula.
Jenže to bych nebyla já, kdybych se nevzbudila půl hodinky před budíkem. Řekla jsem si, že ještě poležím a vstanu až na budík.
Takže hurá do nového dne, do kterého jsem spala pouhé 3 hodiny.

Stála jsem na zastávce a čekala na autobus. Když se konečně líně vyplazil z temné tmy a málem mne srazil (né doslova, ale sjel víc ze silnice, než jsem zvyklá.), nastoupila jsem a zjistila jsem, že jede jiný řidič. Aha, řekla jsem si pro sebe. Omlátila jsem si zadek o sedačky, jelikož v našem autobusu je něco jako parodie na uličku, ale ulička to rozhodně není. Usadila jsem se na své místo a dala jsem volume up. Řidič jel docela pomalu...

Dorazila jsem do přestupního města o dvě minuty dýl, což zapříčinilo, že jsem nestihla první autobus. Čekal tam na mě kamarád, naštvanej že podruhý za tenhle školní rok by stihnul první autobus, ale ne, musí čekat na mě, jelikož se mi spozdil bus. Děkuji, pane řidiči.
Pak mi pochválil mou novou barvu vlasů.

Vlastně, celý den jsem poslouchala nějak víc lichotek, než jsem zvyklá. Přišla jsem totiž poprvý do školy s novou barvou vlasů a v nové košily. I když upřímně řečeno, ta košile měla snad větší úspěch než mě vlasy.

Den probíhal tak, že při hodině matematiky mi učitel málem zabavil mobil. Fakt jsem měla štěstí, jelikož mne viděl, jak si píšu sms...
Při hodině němčiny se mne učitelka zeptala, jestli to co mám pod oblečením je taky nové. Sakra, proč potřebuje vědět, jestli mám nové spoďáry? o.O"
Během hodiny chemie jsem vymyslela něco geniálního. Dám vám to sem.
A pak jsem hodně velkou rychlostí vystřelila pro brambůrky do Billy.
A pak následovala cesta domů.
Opět s tím řidičem. Nastoupila jsem do autobusu a požádala ho o studentské jízdné. On mi ale omylem naťukal žákovské. Jsem slušná, že, tak jsem mu to řekla. Ale poslal mě sednout si s žákovským. Supr, ušetřila jsem polovinu cesty.

Dojela jsem domu a začli kecy typu: "Jdi se učit", tak jsem si pustila Deník Bridget Jones 2 a snědla si ty brambůrky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama